Jdi na obsah Jdi na menu
 


Jak působí jógové techniky na člověka

12. 11. 2008

Jak působí jógové techniky na člověka


19. 7. 2000. Staré texty objasňují kromě jiného i názory jogínů na chorobu a naznačují, jak působí jógové techniky na člověka. Pokusíme se podat tyto názory jazykem současnosti, pokud možno v laických pojmech. Jóga se v podstatě nezaměřuje na léčení chorob, ale na zlepšení souhry systémů a funkcí v organismu s cílem dosáhnout nejvyšší možné tělesné a duševní zdatnosti. Vše, co napomáhá tomuto cíli, se stává součástí jógy.

Hovoříme-li o léčebných účincích jógových technik, máme na mysli první fázi, počátek jógového výcviku, kterým se má tělo i mysl očistit, a tím zbavit různých neduhů. Slovo očistit je zde přiléhavé, protože podle názoru jogínů každá choroba, ale i stárnutí jsou způsobeny znečištěním organismu. Týká se to těla stejně jako psychiky. Jóga tedy chápe člověka jako nedělitelný celek - tělo, mysl, city -, ve kterém vše souvisí se vším.

Na úrovni těla se uvažuje o znečištění potravou, vzduchem, odpadovými látkami vlastního metabolismu, případně dalšími vlivy fyzikální i chemické povahy. Na úrovni psychiky jsou to nevhodné postoje, které člověku škodí ještě více, než nečistoty hmotného charakteru.

Znečištění se projevuje zmenšením průchodnosti (vodivosti) anebo úplným zneprůchodněním nádí, tj. drah (kanálů, spojů) v těle. Těchto drah je podle tradice 72 000. Jejich funkce je v některých aspektech velmi podobná funkci akupunkturních drah. Základním požadavkem je obnovit průchodnost nádí. Toho se má dosáhnout pomocí hathajógových technik a výsledkem je získání pevného zdraví. Pročištění nádí je podmínkou dalšího pokroku v józe. Organismus jako celek i jednotlivé orgány získají větší zdatnost i přizpůsobivost. Jde tedy o to, aby člověk zvýšil svoji odolnost proti rozličným vlivům, vnějším i vnitřním, které působí na tělo i mysl, a to na nejvyšší možnou úroveň.

K tomuto účelu se využívá mnoha dostupných prostředků: polohová tělesná cvičení, regulace dýchání, úprava výživy, techniky na pročišťování tělních dutin, pěstování duševní hygieny, otužování, relaxace, sebevnímání, koncentrace, autogenní trénink, zvukové vibrace, tlaky na reflexní místa, uzávěry tělních dutin a vytváření podtlaků a přetlaků v těle.

Již starověkým jogínům bylo známo, že v těle i v psychice máme samoregulující mechanismy, jejichž funkcí je udržovat harmonickou činnost organismu. Podráždění jakéhokoliv druhu (kleša) vyvolá poruchu (vikšepa). Velikost a trvání této poruchy závisí na intenzitě podráždění a na schopnosti organismu obnovit rovnováhu.

Běžně si vznik a odstraňování drobných poruch rovnováhy ani neuvědomujeme, protože náš organismus se s nimi umí rychle vyrovnat. Je-li však porucha silnější, můžeme hovořit o akutní chorobě. Tělo bojuje, ale na obnovu zdraví potřebuje čas a podporu. V případě akutní choroby, kromě vyhledání lékařské pomoci, můžeme v souladu s doporučením jógy tělu maximálně ulehčit, tedy nezatěžovat ho pohybem, duševní činností ani těžkou stravou. Ovládá-li nemocný relaxační techniku, může ji použít a poskytnout tak ještě více energie těm orgánům, které se mají postarat o nápravu. Léčení pomocí léků nepatří mezi metody jógy. Ve starověké Indii se touto činností zabývala ajurvéda, která používala převážně rostlinná přírodní léčiva.

Jiná situace nastává při dlouhodobých až chronických chorobných stavech. Ty jsou projevem nedostatečné reakce organismu. Neschopnost odstranit poruchu může vyplývat ze špatné výživy, psychických napětí, nedostatku pohybu, špatného držení těla, nesprávného dýchání. Samotné odstranění příznaků choroby vnějším zásahem (např. léky) většinou nestačí. Tělo se tím neposilní, nezvýší se jeho obranyschopnost. Proto jóga usiluje o posílení vrozených obranných mechanismů v těle i v mysli, a to právě uvedeným očištěním všech spojů, cest, kanálů cirkulace i komunikace. Tento proces se jmenuje nádíšuddhi a dosahuje se jím nejen odstranění poruchy, ale současně i procvičení příslušných vrozených přizpůsobovacích systémů, které odpovídají za odolnost organismu. Postupuje se přitom třemi směry: 1. pěstováním duševní hygieny, 2. tělesnými cvičeními a technikami, 3. úpravou výživy a životosprávy.

Zdroj: Jóga - Milan Polášek